Zanikání Západořímské říše

V 5. století je moc císařů Západořímské říše (dále jen ZŘŘ) jen formální - města upadají, na venkově udržují statkáři pořádek vlastními silami a kolóni se stávají nevolníky (nesmí opustit velkostatek). 

Zvláště Galie je pleněna táhnoucími germánskými kmeny, dohodou s Římskou vládou vznikají první barbarské státy → nejvýznamnější Říše:       

·         Říše Vizigótů vytvořena roku 418 n. l. v JZ Galii (centrem Toulouse). Vizigóti požadovali po Římu jen volnou úrodnou půdu (po vyplenění Říma se jejich nový král Athaulf dokonce oženil se setrou císaře Honoria, Gallou Placidou).

·         Říše Vandalů vytvořená roku 429 králem Geiserichem v severní Africe (centrem Kartágo) postupně ovládla ostrovy Sicílie, Sardinie a Korsika. 

Relativní klid byl narušen v 5. stol. vpádem Hunů usazených mezi Dunajem a Karpaty vedeným Attilou (zvaný Bič Boží) do Galie (- císař odmítl platit Hunům dál výkupné) - zastavení roku 451 v bitvě na Katalaunských polích spojeným germánsko-římským vojskem vedeným vojevůdcem Aetiem (X záhy zavražděn Římany - nepohodlný pro své schopnosti).         

Roku 455 byl Řím vypleněn Vandaly - naprostý úpadek - císaři libovolně dosazováni a sesazováni vojenskými veliteli → 476 sesazen poslední císař Romulus Augustus (dítě) a vojevůdce Odoaker svými žoldnéři provolán jen králem - definitivní zánik Západořímské říše.