Vytváření Byzantské říše
Vytváření Byzantské říše
Již od založení Konstantinopole a zvláště
od rozdělení Římské říše, se vyvíjí východní část říše jako svébytný celek,
navazující na Helénistické státy.
Svého vrcholu dosáhla v polovině 6. století
za císaře Justiniána I. (527-565) a jeho manželky Theodory - chtěl obnovit
velkou Římskou říši:
·
tvrdá centralizace
·
zotročování rolníků
·
zvyšování daní
·
roku 532 povstání Nika (-zneužití pravomocí úředníky) - krutě potlačeno (30
tisíc mrtvých).
Rozšiřování říše za Justiniána:
·
Vojevůdce Belisar dobyl říši Vandalů a většinu říše Ostrogótů, Persii,
Arménii.
·
Vojevůdce Marses pak dobyl říši Ostrogótů a část Hispánie X záhy vytlačeni
z většiny Itálie Langobardi.
Na Balkáně po roce 540 sílí nájezdy
Slovanů, Justiniánova moc završena vydáním Justiniánova kodexu (úplného soupisu
římského občanského práva a prosazením Cesaropapismu - císař je i hlavou
církve).
Za vlády císaře Heraklia (610-641), se pak
Řečtina stala úřední řečí a řadou reforem posílena moc armády –
·
vojenská správa říše (- obrana země)
· vedle svobodných rolníků se objevuje stále více závislých a nesvobodných rolníků.
Od poloviny 7. stol. nastává zmenšování
říše - Arabové dobývají západní Asii a severní Afriku, Slované Podunají - v 9. stol.
Byzanc ovládá jen jih Itálie, Balkán a malou Asii.