Dějepis

Peloponéská válka

⇒ Po řecko-perských válkách pokračoval vzestup Athénského námořního spolku (ANS) a Peloponéského spolku. Vzestup ANS s obavami sledovala Sparta, ve které, na rozdíl od Athén, nebyla nějak velmi rozvinutá kultura a tím byla Sparta chudá. Měla však výborná vojska. Napětí mezi mocnostmi rostlo.

⇒ Nejprve se zdálo, že se obě mocnosti dohodnou. V roce 445 př. n. l. uzavřeli mír na 30 let, ale ani ten nebyl na dlouho a nakonec ho obě mocnosti porušili (rok 431 př. n. l.).
Ze začátku byly síly rovnocenné: Athény - skoro 30 000 těžkooděnců (hoplítů);
Spata - asi o 1/3 více X 300 athénských triér na moři = o 1/2 víc než u Sparty + velké zásoby zlata a stříbra.

⇒ Athénám válka zprvu vycházela dobře, ale v Athénách vypukl mor, který zabil hodně lidí. Po léta si protivníci vzájemně ničili obyvatelstvo až v roce 421 př. n. l. podepsaly obě strany mír na 50 let, obě strany ale věděli, že nebude platit dlouho.
V roce 405 př. n. l. Sparta zničila Athénské loďstvo (bitva u Aigospotamoi) a donutila Athény kapitulovat (rok 404 př. n. l.). Athény přišli o svou moc, ale Spartě se nepodařilo podmanit celé Řecko po svou moc.