Dějepis

Řím republikou

► Po vyhnání etruských králů roku 510 př. n. l. se Řím stal republikou (rés publica = věc veřejná – v čele dva konzulové (voleni na rok).

► V době ohrožení volili diktátora s mimořádnými pravomocemi (max. na půl roku), poradním orgánem se závaznými doporučeními byl senát (tehdy 300 členů).

► Specializované funkce byly: praetoři (soudci), kvestoři (hospodaření a finance státu), censoři (evidence majetku lidí, dozor nad senátory), edilové (pořádek, zásobování) – tyto úřady zastávali jen patriciové X plebejové si až roku 494 př. n. l. vymohli úřad tribuna lidu - měl právo veta (= zakázání pro plebeje špatných zákonů)

► Roku 449 sepsání zvykového práva = zákony dvanácti desek (Ü proti zneužití výkladu práva).

► Na přelomu 4. a 3. stol. př. n. l. postupně dochází ke sblížení práv patriciů a plebejů Þ svobodní římští občané, kteří mohli vlastnit majetek, zastávat úřady, hlasovat na sněmech (podle bydliště nebo vojenské příslušnosti) X vytváří se nobilita = potomci těch, kdo kdy byli v úřadě; tou dobou je otroctví převážně dlužní (do prvních výbojů) – zrušeno roku 326 př. n. l.

VERZE KE STAŽENÍ ZDE