Dějepis

Mínojská Kréta

⇒ Ostrov Kréta odděluje Egejské a Středozemní moře, na počátku 2. tis. př. n. l. se zde vytváří pálácová civilizace <= středem měst (Knósos, Eaistos, Mallia) jsou rozsáhlé několikapatrové paláce (obytné, správní i hospodářské místnosti) vládců s obdélníkovým nádvořím.

⇒ Stěny byly zdobeny freskamy, na nádvořích se odehrávaly býčí hry (býk posvátným zvířetem Kréťanů); Kréťané byli dobří řemeslníci a obchodníci

⇒ Obchodovali i s Egyptem a Babylónem, dováželi různé suroviny (cín) a vyváželi keramiku (nádoby, sošky), bronzové výrobky, kůň

⇒ Kréťané měli vlastní písmo - nejprve hieroglifické (upravené egyptské) a pak lineární A (hláskové) - dosud nerozluštěno, ale zřejmě sloužilo jen pro úřední záznamy.

⇒ Vrcholem rozmachu Kréty bylo 17. a 16. stol. př. n. l. - v Knóssu (přes 50 tisíc obyvatel) měl vládnout král Mínos X kolem roku 1500 př. n. l. výbuch sopky na Théře (=> tsunami, popel) a úpadek civilizace, na krétu přicházejí Řekové => odraz v bájích o Mínotaurovi, Ikarovi a Daidalovi, pojmu labyrint (=> symbolem paláce v Knóssu byla dvojitá sekyrky, labrys), civilizace definitivně zaniká dalšími nájezdy - ? Mořských národů, ? Dórů.