Dějepis

Harappská kultura

⇒ Od konce 4. tis. př. n. l. se v povodí řeky Indus rozšiřuje zemědělství a zpracování kovů a kolem r. 2400 př. n. l. se vytváří Harappská kultura - centry byla města Harrapa (sever) a Mohendšodáro (jih), města měla pravoúhlé uspořádané dlážděné ulice, zděné domy z typisovaných cihel vybavené koupelnami i splachovacími záchody, úřady, veřejné sýpky, krytou kanalizací - nebyly zde monumentální stavby, ale stavby pro pohodlí lidí.

⇒ Ve městech se nalezly četné sošky zvířat i lidí (vousatého muže i ženy s čelenkou); šperky, keramické nádoby, hračky, kovové nástroje.

⇒ Obyvatelstvo užívalo písma podobného hieroglyfickému - nejvíce památné je na pečetidlech, pečetních destičkách (měděných) i keramice - nebylo dosud rozluštěno , ale patrně obsahuje jen úřední a náboženské záznamy.

⇒ Obyvatelstvo mělo kontakt se Sumery.

⇒Harappská kultura byla skoro 800 let neměnná (stejný styl, inventář), ale v 18. stol. př. n. l. začíná úpadek (konec typinace, jednoduché stavby) <= snad přírodní katastrofa, snad nájezdy primitivnějších kmenů (harappská města nebyla většinou opevněna) => v pol. 2. tis. př. n. l. harappská kultura zaniká, na tisíc let se v Indii vytrácí znalost písma.